Tajemný příběh

Kdysi dávno, když ještě větrem mezi stromy létaly příběhy a večery byly plné kouzelných šepotů, stála na okraji pozemku  Mezidrny osamělá věž. Nebyla vysoká, ani krásná jako pohádkový zámek – ale kdysi bývala velmi důležitá. Říkalo se jí Strážní věž a hlídala celý kraj, když tu bývala vojenská střelnice.

Lidé na ni zapomněli. Zůstala sama, obrůstala mechem, a jen vítr do jejích oken občas šeptal dávné příběhy.

Jednoho léta však pod věží zakempovala rodina – mamka, taťka a tři děti. Rodiče si chtěli odpočinout, a tak dětem dali úkol: vymyslete příběh o věži.

Děti si sedly pod strom a začaly si představovat, co všechno se tu asi dělo.

"Co když věž nebyla jen pro vojáky?" řekl nejmladší.
"Třeba v ní někdo žil... a měl tajemství," dodala jeho sestra.
A tak si začali hrát – na strážce věže. Hledali v trávě znaky, zkoumali staré stopy v hlíně, našli kovový knoflík a podivný klíč.

Když pak na chvíli zašli dovnitř věže (vchod byl otevřený a bezpečný), našli v rohu ukrytou malou plechovou schránku. Uvnitř nebyl poklad – ale vzkaz psaný dětskou rukou:

"Tady jsme si hráli na vojáky, ale snili jsme, že jednou z téhle věže bude rozhledna do krajiny příběhů.
A kdo najde náš klíč, tomu věž otevře fantazii."

Děti se podívaly na klíč, který ten den našly v trávě – a věděly, že ten vzkaz je pro ně.

Nevyrazily hledat poklad, ani nestavěly přístřešky. Místo toho si vymýšlely příběhy, kreslily si do písku erby strážců věže, šuškaly si do větrných otvorů a na papírky psaly vlastní vzkazy pro další děti. Věděly, že teď je věž hlídá jejich vlastní fantazií.

A když odjížděli, nechali u schránky další klíč – ten z větvičky a kamínku – a svůj vlastní příběh.

A pak dostaly nápad – napsaly svůj příběh a nechaly ho ve schránce. Další návštěvník si ho přečetl. A přidal svůj. A další…

✨ A teď jsi na řadě ty!

Plechová schránka z příběhu už dávno zrezla a její papíry dávno rozfoukal vítr po kraji. Ale díky dnešní technice můžeme příběhy sdílet dál – a třeba právě ten tvůj se stane součástí věže pro další generace dobrodruhů.

✍️ Napiš svůj vlastní příběh – nebo nakresli obrázek, co podle tebe věž zažila. Vyfoť ho a pošli nám ho na tento tajný e-mail pro všechny statečné průzkumníky:

📬 pribehy@taboriste.cz

 Ty nejzajímavější zveřejníme na našich stránkách www.mezidrny.cz/pribehy, aby si je mohli přečíst a prožít i ostatní malí (a velcí) hrdinové.

Věž už na tvůj příběh čeká. Tak nezapomeň – i ticho může mít svůj hlas. Stačí naslouchat. 🗝️